Falcované systémy

 

Tyto systémy stojatých drážek/falců se pro konstrukce střech a stěn NedZink používají nejčastěji. Lze je bez problémů a mnohostranně zpracovávat a přizpůsobovat architektonickým požadavkům. Jak předprofilování střešních pásů, tak také pokládku na podkladní vrstvu lze rychle provést pomocí velkého množství strojů, které jsou dostupné na trhu. To je také důležité pro optický a estetický vzhled hotového díla, protože nároky architektů a stavebníků stále rostou. Samozřejmě, že v úvahu přichází i čistě řemeslné zpracování.

Při falcování se ve dvou krocích spojuje vyšší stojatá drážka jednoho pásu s nižší stojatou drážkou druhého pásu. Přitom druhý krok končí u úhlové stojaté drážky v úhlu cca 90° vzhledem k vyšší stojaté drážce.

Dvojitá stojatá drážka musí mít v hotovém stavu výšku minimálně 23 mm.

Zde popsané zastřešení pomocí stojatých drážek je vodotěsné až do hranice stanovené pro daný sklon. Není těsné a zabezpečené proti zpětnému vzdutí. Také připojení a zakončení nelze označit jako těsná vzhledem k zafoukanému sněhu a zadržované vodě.

Zakrytí profilovanými pásy

Plechové střešní pásy se vyrábějí na formovacích strojích v délce až 10 m. Tyto pásy s výškou hotové drážky 25 mm vykazují o cca 70 mm menší krycí tloušťku než plochý pás (role). Toto snížení krycí šířky se také nazývá ztráta drážky a musí se zohlednit při stanovení materiálu. Strojní profilování dále nabízí tu výhodu, že je již zohledněna vzdálenost řad pásů k patě drážky o velikosti 3 – 5 mm, která je potřeba pro příčnou roztažnost.

Ztráta drážky:

 

Šířka pásu Šířka řady tašek Přidání
500 mm 430 mm ca. 14,5 %
570 mm 500 mm ca. 14,0 %
600 mm 530 mm ca. 13,0 %
670 mm 600 mm ca. 12,0 %

Tabulové krytiny

 

Zastřešení z tabulového materiálu resp. ve tvaru tabulí je tradiční, obvyklou technikou zastřešení. Tento typ zastřešení naleznete na mnoha historických budovách. Dnes se používá tento druh zastřešení převážně pro střechy zatížené větrem a pro zakončení věží. Potřebné příčné styky se uspořádají odsazeně (zrcadlové položení), aby se zabránilo zesílení v místech zkřížení. Z důvodu menších jednotlivých formátů a četných příčných spojů je zhotovení tabulového zastřešení mnohem náročnější než zastřešení pásy.

Sklon střechy

Viz sklon střechy

Příčné spoje

Jestliže je délka krokve větší než 10 m (normální posuvná příponka s drážkou) nebo ve zvláštním případě až 16 m (dlouhá posuvná příponka s drážkou), potom se krokve rozdělí a namontují se příčné spoje.

Příčné spoje Sklon střechy Detail
Jednoduchá příčná drážka ≥25° c. 144
Příčná drážka s dodatečnou drážkou ≥10° c. 143
Odskok spádu ≥3° c. 142
Námětek ≥7°  
Dvojitá příčná drážka pouze u tabulového zakrytí  ≥7°  

 

Připevnění

Viz sání větru

Připojení střešního okapu

 

Připojení střešního okapu se provede tak, aby se bezpečně přenášely teplotní změny délky zastřešení a bylo zaručeno vodotěsné odvedení srážek přes hranu střechy do podokapního žlabu.

Střešní krytina se zavěsí s dostatečnou dilatací z důvodu možného rozpínání do okapního pásu, který může současně splňovat funkci vnitřního odtokového plechu. Toto je nutné také zohlednit při dimenzování zakončení na konci řady tašek. Okapní pás se zpravidla stabilizuje ze spodu namontovaným okapovým plechem NedZink nebo pozinkovaným ocelovým plechem. U plochých sklonů střechy ≤ 7° by se měla nacházet okapová fošna o cca 5 mm hlouběji než plocha střechy, aby se zabránilo vytváření louží.

Pro zakončení drážky na okapu je k dispozici několik provedení:

  •   stojaté rovné
  •   stojaté šikmé
  •   stojaté zakružené

Připojení střešního hřebene

 

Toto připojení musí vyhovovat několika požadavkům:

Estetika:  Tvar a rozměr určují rozhodujícím způsobem celkový vzhled střechy.
Odvětrání: U odvětrávaných konstrukcí má hřeben velký význam jako prvek pro odvětrání.
Sníh: Provedení musí bezpečně zabránit zafoukání sněhu.

 

Hřeben bez funkce odvětrání:

 

Falcování hřebene se provádí jako dvojitá stojatá drážka: Toto historicky zděděné provedení se doporučuje pouze pro malé plochy z důvodu technických nevýhod způsobených drážkami a roztažností.

Nasunutý kryt hřebene:

Horní podkladní pás se na obou plochách střechy opatří pravoúhlou vodní drážkou. Kryt hřebene se potom uzavře. Tato konstrukce nabízí vedle štíhlého vzhledu dostatečnou volnost pro tepelnou roztažnost.

Hřeben se dřevěnou lištou:

Dřevo nabízí možnost silnějšího profilování a rovného provedení. Zjednoduší se montáž dodatečných posuvných příponek s drážkou.

Hřeben s funkcí odvětrávání:

Konstrukce se provede jako zabezpečená proti polétavému sněhu, odvětrávaná a s vlastní nosnou konstrukcí. Tuto nosnou konstrukci zpravidla provádí tesař ze dřeva. Je nutné dát pozor na to, aby v důsledku zabezpečení proti polétavému sněhu nebo hmyzu (děrované plechy) nedošlo ke zmenšení volného větracího otvoru pod požadovanou hodnotu.

Připojení na hřeben/detail hřebene:

Připojení z plochy střechy do kolmice se může provést různými způsoby:

Sklepaná stojatá drážka:

Stojatá drážka se položí cca 150 mm před kolmým falcem a potom se „ohne“ ostrou plochou do kolmice. Aby se předešlo škodám, tak se při ohýbání zaoblí na asi 20 – 30 mm. Toto se může provést např. drážkovanou trubkou nasunutou přes čelist kleští. U hřebene se položí ve směru spádu.

Zaříznutý dutý záhyb:

Použití této varianty se řídí podle norem:

·                                 sklon střechy > 7°

·                                 žádná stojící voda na ploše střechy

 

 

Nezaříznutý dutý záhyb:

Lze použít pro všechny oblasti sklonu.

Čelo štítu

Vedle estetických aspektů je potřeba v oblasti štítu zohlednit sání větru, které tam působí silněji. Čelo štítu se provede z několika dílů.

  • koncová řada tašek u štítu bez nebo s dřevěnou lištou
  • napojení štítové lišty
  • štítová lišta

Tyto tři hlavní prvky, které jsou nutné i v nejjednodušším provedení, je možné z tvůrčích důvodů nebo z důvodů technického připevnění rozšířit. Obvyklé způsoby provedení jsou

  • štítová lišta s úhlovou drážkou
  • štítová lišta se dřevěnou lištou

Napojení se provádí různými způsoby, přičemž se nejčastěji používá

  • úhlová stojatá drážka a
  • jednoduchá závěsná drážka.

Úžlabí

Tvar a provedení úžlabí závisí na sklonu a délce úžlabí. Protože je sklon úžlabí menší než sklon plochy střechy, je třeba zohlednit normy pro konstrukci již ve fázi projektování. Úžlabí s plochým sklonem se přednostně vyrábí z pásů.

Obvyklé typy úžlabí:

  • prohloubené úžlabí
  • úžlabí s dodatečnou drážkou
  • úžlabí s jednoduchou drážkou

 

Připojení na stavební díly

Boční připojení na stavební díly se předpokládá vhodným způsobem vzhledem k materiálu a způsobu provádění těchto stavebních prvků.

Provedení, která se často vyskytují:

Montáž na stěnu s lisem

Přitom je nutné zohlednit, že se uzavření horní hrany provádí vloženým těsnicím páskem a těsnicí hmotou. Těsnicí hmota se v tomto případě považuje za ošetřující spáru a čas od času se překontroluje.

Krycí lišta ve spáře

Připevnění se může provádět ve spáře (např. olověnými klíny) nebo pomocí háků/šroubů. Hloubka spáry by neměla být větší než cca 40 mm, protože jinak může vzniknout spárovací maltou ve spojení s trvalou vlhkostí zásaditá koroze.

Krycí lišta se začišťovací lištou

Toto provedení je obvyklé u předcházejících omítkářských prací nebo při kompletní tepelné izolaci. Tato začišťovací lišta se umístí předem ve spolupráci s omítkářem/štukatérem nebo ji tento umístí sám. Po ukončení omítkářských prací se potom může pokračovat se zavěšenou začišťovací lištou.